Tichá modlitba

9.8.2011

Edita Steinová byla ženou modlitby. Měla zvláštní povolání k tiché modlitbě, k tichému rozhovoru s Bohem, a právě to ji přivedlo na Karmel a skrze ně Boha nově a hlouběji poznala. V roce 1941, osm let po vstupu do řádu, napsala Wege der Gotteserkenntnis (Cesty k poznání Boha). Už samotný název ukazuje, že touha jejího srdce nijak nezeslábla.

Tichá modlitba nám stejně jako eucharistie a evangelia poskytuje pro setkání s Bohem výjimečný prostor. Můžeme dokonce říct, že v tiché modlitbě se lze s Bohem setkat ještě hlouběji než v evangeliích, protože nejsme omezováni slovy a obrazy. Ve Wege der Gotteserkenntnis Edita píše, že „je důležitější, aby se nás Bůh vnitřně dotkl beze slov a obrazů“. Tento vnitřní dotyk nám dle Edity umožňuje „poznat Boha z vlastní zkušenosti“, což je pro náš vztah k Bohu klíčové:

Při tomto osobním setkání člověk Boha důvěrně poznává a toto poznání mu poprvé umožní „upravit svou představu podle originálu“… On sám je teď schopen poznat svého Boha, Boha, kterého osobně zná, na „portrétech“.

Co Edita myslí slovy „originál“ a „portrét“? Abychom si to přiblížili, představte si, že si prohlížíte fotografie. Znáte-li někoho velmi dobře, vždy ho na fotce poznáte, i kdyby byla trochu rozmazaná. Poznat ale člověka, kterého jste nikdy v životě neviděli, jen podle fotografie je téměř nemožné – s tímhle problémem se potýkal každý, kdo někdy čekal na neznámého hosta na letišti! Edita nám tedy chce říct, že pokud se s Kristem setkáváme pouze zprostředkovaně skrze obrazy, bude pro nás neustále v jistém směru cizí. Když se s ním však setkáme přímo, osobně – zakusíme Boží přítomnost ve své duši – vše do sebe zapadne a rozšíří to naše poznání.

Když jsme hovořili o evangeliích, zmínili jsme se, že si Edita vybírala některé obrazy Krista, jež k ní zvlášť silně promlouvaly: podřízenost vůle, chudoba a exil, láska. K nim ovšem musíme přidat ještě jeden obraz, který byl pro Editino vnímání Krista klíčový: Ježíš je osobou modlitby. Modlitba byla pro Editu něčím tak přirozeným, že si tohoto aspektu Ježíšova života nejen všímá v evangeliích, ale ještě k němu přidává svůj vlastní výklad. Když mluví o Ježíši modlícím se k Otci, píše: „Určitě se jednalo o celoživotní a nepřerušovaný dialog. Kristus se v duchu modlil nejen tehdy, když byl o samotě, ale i mezi lidmi.“ To, že se Ježíš modlil neustále, i uprostřed davu lidí, je Editina domněnka, proto používá slova „určitě“. Nikdo doposud tento názor nezpochybnil, je pouze nutné podotknout, že v evangeliích není nikdy explicitně zaznamenán. Je to intuice člověka modlitby.

kniha: Edita Steinová jako žena modlitby
autor: Joanne Mosleyová
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101583-

Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému